Kolik by měla stát Vaše nemovitost?

Kolik by měla stát Vaše nemovitost?

Chcete slyšet, kolik přesně by měla stát Vaše nemovitost? Nejspíš ano. Všichni ale přinejmenším tušíme, že se správným určením prodejní ceny to tak jednoduché nebude. Pokud máme dosáhnout na cenu, která pro nás jakožto prodávajícího bude nejlepší, bude to chtít trochu analyzování a žádnou střelbu od boku.

Takže chceme prodat za maximum, přitom v rozumném čase, bez rizik, bezpečně a náš nervový systém by při tom neměl utrpět. Zadání je tedy poměrně jednoznačné. Mimo jiné maximální dosažitelná cena od toho správného kupce. Jenže v praxi je zrovna v případě ceny dost těžké mezi vícero účastníky obchodu dospět ke shodě. Proč tomu tak je? Proč se občas liší představa majitele o získané částce od stanovené prodejní ceny, ke které se dopracoval realitní makléř? A co představa kupujícího?

Osobně mám při stanovování správné ceny snahu na základě zkušeností, praxe i analýz, majiteli nemovitosti dobře poradit. Vyplatí se to. Věnuji tomu nějaký čas a energii a výsledek koresponduje nejen s tím, za kolik se v poslední době obdobné byty prodaly, ale také s tím, co jsou aktuálně ochotni zaplatit kupující. Obchod pak může mít hladký průběh a cíl se neztrácí v nedohlednu. Copak tedy stojí za tou záhadou, kvůli níž to občas majitel nemovitosti s cenou vidí trochu jinak?

Jeden z důvodů byl v roce 2015 popsán ve studii v Journal of Housing Economics. Lidé nadhodnocují ceny nemovitostí o 8 %. Ale jen v případě, že se jedná o tu jejich. V případě, že se nejedná o jejich nemovitost, její cenu nenadhodnocují. Tento efekt má dokonce i svůj ekonomický název – endowment efekt. Nebo také vlastnický či majetnický efekt.

Jinými slovy, u stejné věci dělá člověk cenový rozdíl mezi cenou, za kterou je ochoten prodat a za kterou je ochoten koupit. Například úplně stejný byt budeme chtít prodat vždy za více, než za kolik bychom jej byli ochotni koupit. A pochopitelně se to zdaleka netýká jen nemovitostí, ale v podstatě čehokoli námi vlastněného.

A příčiny?

1. Citové pouto. K věcem, které vlastníme, si vytváříme citové pouto. A jsme tedy ochotni se jich vzdát pouze za vyšší částku, která nám tento cit „nahradí“.
2. Blud utopených nákladů. Jako vlastnící míváme pocit, že prodejem musíme získat investované náklady. Za kuchyňskou linku v hodnotě 100 tis. korun už ale nikdy stejnou částku nedostaneme.
3. Ikea efekt. Pokud jsme v nemovitosti sami vymalovali, věšeli lustry či pokládali podlahu, to vše způsobuje výše zmíněný efekt o nereálné představě o ceně.

Jak z toho ven?

Zkusme si představit, že v naší nemovitosti bydlí úplně cizí lidé. Oprostěme se od citových vazeb a položme si otázku. Kolik bych byl ochoten za takovou nemovitost zaplatit já?
Pokud už nemovitost prodáváme a nedaří se nám to, může být příčinou právě majetnický efekt a požadujeme za ni až příliš vysokou cenu. Prodej se potom vleče, dochází k dohadování...

Nešlápněte proto vedle a nechte si poradit. Jsem připraven provést analýzu, která vyústí v tržní ocenění. Prodejem bytů se zabývám od devadesátých let a o tom, jak funguje pražský realitní trh skutečně něco vím. Jestli Vás zajímá, jak vlastně pracuji krok za krokem, mrkněte zde.